Pouta krve - Maja Lidia Kossakowska


Autor: Maja Lidia Kossakowska
Překladatel: Ing. Pavel Weigel, Mgr. Hana Nevrlá, Mgr. Ester Niemczyková
Počet stran: 304
Nakladatelství: Zoner Press

Anotace
Soubor hororových fantasy povídek, které nikoho nenechají klidným. Spojuje je temná atmosféra plná mystiky a záhad.

Věříte v paralelní dimenze? Dokážete si představit, že se jednoho dne podíváte do zrcadla, a tam nebude vaše tvář, ale démon lákající vás k sobě? Polská autorka fantasy, Maja Lidia Kossakowska jde se svou fantazií ještě mnohem dále. V jejích prózách se otevírají brány podsvětí a do našeho světa vchází bytosti povahy opravdu pekelné. Pohrává si s myšlenkou společnosti založené na nekonečném mamonu a nakupování, posmrtného života skýtajícího lidem nové možnosti bytí i s představou Boha spravedlivého a zároveň krutého.

Maja Lidia Kossakowska se řadí mezi oblíbené polské autory fantasy. V roce 1997 debutovala v časopise Fenix se svojí povídkou Moucha, k níž posléze přibyly povídky další a o deset let později vyšly souborně pod názvem Pouta krve (Więzy krwi).
Moucha je předvídatelný příběh, kde otravný hmyz funguje jako posel špatných zpráv. Povídka není vyloženě hororová, ale má pořádnou dávku mystiky. Ztvárněním by skvěle zapadala do pořadu ve stylu Věřte nevěřte.
Schizma se odehrává ve fiktivním světě, kde je církev, a společnost vůbec, založena na uctívání nakupování. Ačkoliv je příběh napsaný se stejnou řemeslnou zručností jako ty ostatní, zaujal mě asi nejméně. Navíc ono zbožšťování spolu s chováním postav působí absurdně. Například akolyta Silwanus obdivuje jednoho zesnulého člena církve a touží se tomu muži vyrovnat a vybojovat si taky mučednický status. Stejně jako jeho vzor se tedy nesmyslně přejídá. Na druhou stranu, konec vyznívá naopak vážně.
Hekatomba vypráví o člověku, kterého nutí hmyzí stvůra Serapsos (anděl utrpení) zabíjet ostatní lidi. Vždy zaslechne jakési bzučení a musí toho člověka zabít. Povídka je napsána v ich formě.
Diorama je volné pokračování povídky Moucha. Nebudu prozrazovat o co půjde, ale pokračování se nese v jiném duchu než první část.
Zrcadlo je nejdelší příběh v této knížce. Pohrává si s myšlenkou, že na druhé straně zrcadla existuje jiné říše obývaná Zrcadlovým lidem ovládajícím magii. Příběh patří k těm akčnějším v knize a líbí se mi popisované bojové scény.
Smutek je vzdáním pocty Rayi Bradburymu. Matěj žije s rodinou na jiné planetě, kde se všichni starají o farmu. Jsou už několikátá generace, která na planetu kdysi přiletěla ze Země. Matěj má koně jménem Smutek (kvůli jeho výrazu) a chodí malovat k jednomu podivínovi. Všechno ale zkomplikuje hlas, který Matěj slýchá.
Pouta krve je povídka, která původně měla vyjít v lovecraftovské antologii. K tomu však nikdy nedošlo. Povídka dostává svému názvu a patří opravdu mezi ty nejkrvavější v knize. Hlavní hrdina vytváří sošky nestvůrek. Jednu dobu se mu dařilo jak v osobní, tak i profesní rovině. Postupně zájem o sošky upadá a on zjišťuje, jaká jeho žena ve skutečnosti je. Do toho však přichází velká zakázka od záhadného muže. Vše je psáno z pohledu první osoby.
Klid v Kalné vodě vypráví o katovském řemesle, ale tentokrát bez křiku mučených.
Šarlatová vlna se odehrává za války. Poblíž ostrova ztroskotá loď, ale jeden muž se zachrání a ukryje se na pevnině. Povídka kombinuje vyprávění z pohledu první a třetí osoby.

Maja Lidia Kossakowska se narodila roku 1972 v Polsku. Vystudovala střední uměleckou školu a později absolvovala na fakultě středomořské archeologie Varšavské univerzity. Externě spolupracuje s televizí, ale hlavně se věnuje literární tvorbě. Její manžel Jarosław Grzędowicz je autor knižní série Pán ledové zahrady. U nás autorce vyšla kniha Rozsévač větru a později Řád Kraje Světa rozdělený do dvou svazků. Kniha Pouta krve obsahuje soubor temných povídek.

Všechny povídky jsou čtivé a pěkně temné. I povídka Schizma, i když tak nemusí působit, má tragický konec. Jako fanoušek Stephena Kinga jsem si chtěl rozšířit svoje hororové obzory a jsem rád, že jsem po knize od Kossakowské sáhl. Každá povídka je zajímavá, ať už se jedná o říší za zrcadlem, kolonii ve vesmíru nebo současný svět. Některé příběhy jsou plné krvavých scén (Pouta krve, Smutek, Šarlatová vlna). Až na některé výjimky nejsou postavy kladné. Přinejlepším se pohybují v odstínech šedé s příměsí šílenství. V knížce najdete sice pár slabších kousků (SchizmaKlid v Kalné vodě a Šarlatová vlna), ale ostatní příběhy vám to vynahradí.


Na závěr bych chtěl poděkovat nakladatelství Zoner Press za poskytnutí recenzního výtisku knihy Pouta krve.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Letní host - Alison Andersonová

Doctor Who: Generace velkého třesku - Gary Russell

Assassin's Creed: Kacířství - Christie Golden