Chvíle před koncem - Lauren Oliver


Autor: Lauren Oliver
Překlad: Veronika Volhejnová
Počet stran: 384
Nakladatelství: CooBoo

Anotace:
Co kdyby vám zbýval jen jeden den života? Co byste dělali? Koho byste políbili? A jak daleko byste zašli, abyste si svůj život zachránili?
Samantha Kingstonová má všechno: kluka, o kterého by stála snad každá, tři úžasné nejlepší kamarádky a prostě všechno nej na střední škole Thomase Jeffersona – od nejlepšího stolu v jídelně až po nejlepší parkovací místo. Pátek 12. února by měl být jen další z řady dnů jejího perfektního života.
Místo toho se ukáže, že je to den poslední…

Sam se, se svými nejlepšími kamarádkami Elody, Lindsey a Ally, chystá na Kupidův den, který se pořádá každoročně u nich ve škole. Jde o to dostat co nejvíc růží, protože čím víc dostaneš růží, tím jsi populárnější. Tam se holky dozví, že večer bude mejdan a i když ho pořádá naprosto nepopulární kluk. Rozhodnou se, že půjdou, protože mejdan je přece mejdan. Během oběda zahlédnou v jídelně Juliet, které všichni říkají Psycho a dělají si z ní legraci. Sam s Lindsey se „ulijí“ z předposlední hodiny a jdou místo ní na zmrzku. Tam zahlédnou jednoho spolužáka, který je nevěrný své dívce s holkou, kterou Lindsey nesnáší. Ještě přežijí poslední hodinu a jdou se připravovat na mejdan. Dorazí pár hodin po začátku, jak to dělají správné ozdoby večírků, s lahví vodky v ruce. Když odcházejí domů, láhev je prázdná. Lindsey sedá za volant a Sam na sedadlo spolujezdce, ostatně jako vždy. Jedou, pouští si muziku, zapalují cigarety a najednou se na silnici něco objeví, skoro jako by to spadlo z nebe. Lindsey něco zakřičí a snaží se srážce zabránit. To se jí nepodaří a po několika dalších manévrech skončí v lese, kde narazí do stromu. Sam umírá.

Lauren Oliver se narodila v New Yorku, vyrůstala v malém městečku a dnes žije se svou rodinou v Brooklynu. Vystudovala filosofii a anglickou literaturu. Kniha Chvíle před koncem je její prvotina a řadí se mezi fantasy romány.

Hlavní postavou, a zároveň vypravěčem příběhu, je Samantha Kingstonová. Ze začátku byste si o ní mohli myslet, že je to mrcha. No, nejspíš i trochu byla. Ale během příběhu se vyvíjela a zjistila, že není důležité, jak člověk vypadá, ale co má uvnitř. To je důležité poselství, které kniha nabízí. Je opravdu jednoduché dát na první dojem. Občas je ten první dojem i správný. Člověk ale není méně důležitý proto, že nenakupuje v značkových obchodech a nepije každý den kafe z místní kavárny. Tak třeba Juliet se všichni posmívali, protože byla uzavřená a měla svůj vlastní svět a také proto, že to dělala Lindsey a ta je přece oblíbená, tak jí budeme poslouchat. Předpokládám, že kdyby měl alespoň někdo chuť ji trochu poznat, tak to mohlo dopadnout úplně jinak. Dále tu máme tři nejlepší kamarádky Lindsey, Elody a Ally. Jsou oblíbené a chovají se jako mrchy (i když ve skutečnosti nejsou) a věří tomu, že jim to projde právě proto, že jsou oblíbené. Ještě je tu Samanthin kluk Rob. Je to prvotřídní mamlas, který myslí jen na jedno. Nechápu, proč s ním kdy chtěla chodit, ale proti gustu ;-). A nakonec můj oblíbenec Kent. Je svůj a to v každém slova smyslu. Má vlastní názory a nenechává se strhnout většinou. To by byl kluk pro Sam, a ne ten trouba Rob. Nemám ho ráda.

Něco málo k obálce. Je taková podivně děsivá. Je to jako klesat pod hladinu vlastních myšlenek a prožitých dnů a na konci čeká jen lapání po vzduchu a nevyhnutelná agónie smrti. Tedy tak mi to alespoň připadá. Možná je to zamýšlené úplně jinak, nevím.

Docela jsem se divila, že hlavní hrdinka zemřela už na začátku knihy a mě ještě čeká přečíst pořádný kus. Když jsem se blížila k nárazu, vůbec mi nebylo jasné, co se bude dít v dalších částech knihy. Ale když jsem se dostala k druhému dni, tak mi to došlo. Knížka je psaná ve stylu „tvůj den se bude opakovat tak dlouho, dokud neuděláš správnou věc“ a je prostě skvělá. Pozorovat, jak si Sam konečně uvědomuje, co se děje a jak se nám mění před očima je opravdu fascinující. Ke konci už jsem se nedokázala od knihy udržet dál a prostě jsem musela vědět, jak to dopadne. A ten konec mě opravdu dostal. I slzičku jsem uronila. Doufala jsem, že to dopadne jinak, ale co se dá dělat. Knížka byla i tak naprosto skvělá a absolutně mě odrovnala. Od Lauren mám doma ještě Delirium a po tomhle zážitku se na něj opravdu těším. Autorčin styl psaní má spád a knížka se čte skoro sama. Po trošku pomalejším startu vás děj vezme a bude vás napínat jako strunu až do konce příběhu, kdy budete brečet do polštáře a přemýšlet, proč se to stalo tak, jak jste si to přečetli a nebo jestli to mohlo dopadnout jinak. Tedy alespoň u mě to tak bylo. Knížce dávám zasloužených 5 hvězdiček a opravdu vřele doporučuji.

zdroj: veeeebookshelf.blogspot.cz

Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku.


Komentáře

  1. Na knížku se taky už delší dobu chystám a Tvá recenze mě na ni ještě víc zlákala :).
    Jen nevím, jestli by mě bavilo číst o jednom a pořád "stejném" dni. Taky se trochu děsím toho konce, protože jestli Ty jsi u něho brečela, tak to já budu stoprocentně páč bulím i u animáků :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, on je ten den sice stejný, ale zároveň není, jestli víš, jak to myslím. A nemysli si, já taky brečim skoro u všeho. U Sukuby jsem brečela jako želva a to vlastně ani tak smutný nebylo :-)

      Vymazat
  2. opakující se den? tak to mě zajímá :) hned je kniha na mém seznamu :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budeme rádi když nám napíšete komentář. Zajímají nás vaše názory na naše příspěvky. Děkujeme.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak vycvičit draka - Cressida Cowell

Doctor Who: Dávný čas - Trevor Baxendale

Dotkni se osudu - Martina Wolfová